Geologie oblasti
Současný reliéf krajiny v okolí Slezské Harty je výrazně ovlivněn čtvrtohorní sopečnou činností. Oblast patří do geomorfologického celku Nízký Jeseník, který je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy.
Geologicky spadá do spodního karbonu-kulm (tzv. štemberskohornobenešovský pruh). Tento kulmský masiv spočívá na devonském základě předchozích sedimentů a vulkanitů, které vznikly intenzívní sopečnou činností na dně devonského moře. V období mladších prvohor, ve starším karbonu-kulmu bylo území Nízkého Jeseníku zatopeno mělkým mořem. V této době, řeky z dnešního Hrubého Jeseníku splachovaly štěrk, písek a bahno, které se na devonském mořském dně usazovalo v několikakilometrové mocné vrstvě. Koncem prvohor byla střední Evropa postižena mohutným variským vrásněním a celý Nízký Jeseník byl vyzvednut do horských výšek.
Během druhohor po ukončení vrásnění se celá oblast stala souší a byla vystavena působení eroze a zvětrávání, za kterého terén získal parovitý reliéf.
Alpsko-karpatské vrásnění na konci druhohor a začátkem třetihor rozlámalo staré variské horstvo na kry, které se vlivem zemských sil vyzvedly nebo propadly. Nízký Jeseník byl opět vyzdvižen.
Koncem třetihor se v oblasti začala projevovat sopečná činnost. Žhavé magma vystupovalo podél kerných zlomů na povrch a dalo vzniknout jak čedičovým kupám, tak i stratovulkánům. Aktivní sopečná činnost patrně probíhala až do starších čtvrtohor.
V souvislosti s geologickými poruchami ve směru SZ-JZ se v této oblasti vyskytují naše nejmaldší sopky. Největší jsou Velký a Malý Roudný (stratovulkány – nasypaný kužel s lávovýmu proudy) další Venušina sopka a Uhlířský vrch.
| Komentářů |
|





















