Horní Benešov

<< Únor 2012 >>
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
		1	2	3	4	5
6	7	8	9	10	11	12
13	14	15	16	17	18	19
20	21	22	23	24	25	26
27	28	29

Úterý, 24 Březen 2009 21:46 |

Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Nachází se v severovýchodní části České republiky v západní části Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce 568 m.

Rozloha katastrálního území: 5 973 ha
Počet obyvatel: 3 453 (1.2.2010)

Historie

Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi. Za osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I. Během pustošivého tažení uherského krále Matyáše Korvína v roce 1474 bylo město vypáleno a byla zničena zakládací listina, která se dochovala jen v latinském opise v brandenburském urbáři z roku 1535. Od 16. století se v doposud horním městě začalo rozvíjet i tkalcovství.
Velkým neštěstím pro obyvatele byly požáry. Město vyhořelo v roce 1717, opět v roce 1767 a téměř zcela do základů v roce 1820. V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.

Historické budovy, památky a pamětihodnosti

Kostel sv. Kateřiny – jednolodní sálová stavba na středověkých základech

Kaple Panny Marie – postavená v roce 1893 podle projektu Adolfa Riegera panem Edmundem Friedlem

Památník – obětem padlých v 1. sv. válce

Socha sv. Jana Nepomuckého – v květnu roku 2006 přestěhována na náměstí

Vojenské opevnění Lichnovské šance – opevnění z třicetileté války nebo dělostřelecké okopy z války sedmileté

Tradiční způsoby obživy

V 19. století, kdy po zrušení patrimoniální správy připadl Benešov k okresu Bruntál, se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Tkalcovny lněné a bavlněné příze vznikaly v roce 1817, v roce 1900 jich ve městě pracovalo více než 14 a vznikaly další. Byly zde rovněž bělidla a barvírny, pletárna, pletly se punčochy, vyráběla se veba, paličkované krajky, nitě, šňůry, provazy.

Ve městě byl také pivovar se sladovnou, lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník, dále zde byla knihtiskárna, filiálka banky a pojišťovny, městská spořitelna, čtyři hotely, tkalcovská, kupecká, živnostenská a od roku 1928 česká menšinová škola.

Těžba rud byla obnovena v roce 1830, ale byla zastavena již v roce 1887. V letech 1902–1914 se zde těžil baryt. Doly byly opět v provozu v letech 1951–1992.

Současný způsob obživy

V poslední době dostává Horní Benešov nový ráz. Je nově zrekonstruována kanalizace a současně vybudovány komunikace včetně chodníků. Výrazných změn doznalo náměstí a ulice Masarykova, které vycházejí z historické tradice. Pro volnočasové aktivity lze využít nově zastřešený zimní stadion, čtyřdráhovou kuželnu, tenisové kurty, fotbalový stadion, sportovní halu a dětská hřiště. V obci mají děti možnost navštěvovat výtvarný a hudební obor na ZUŠ.