CZE🇨🇿 / ENG🇬🇧 / PLN🇵🇱

RAZOVÁ

Obec Razová se nachází na severní Moravě na levém břehu přehradní nádrže Slezská Harta. Leží asi 9 kilometrů jihovýchodně od města Bruntálu v nadmořské výšce 500 až 650 m n. m.

HISTORIE

Rozloha katastrálního území 3 188 ha
Počet obyvatel (k 1.1.2010)515

První dochované písemné známky o Razové jsou z roku 1288. V době husitských válek a tažení vojsk Matyáše Korvína proti polskému králi Kazimírovi byla patrně obec vypálena a zůstala v troskách. Do roku 1531, kdy došlo k novému osídlení, byla obec nazývána Radsoff. Její název byl podle předpokladů odvozen podle zdejší staré slovanské osady, která dostala své jméno pravděpodobně podle zkratky osobních jmen Radmír, Radomír či Radslav. Po tomto novém osídlení pak byly pro obec používány názvy Rasen, Rase a Rasse. Jako nově obydlená obec je uváděna k roku 1548, kdy byla osídlena německými přistěhovaci.

Do roku 1851 měla Razová statut města se značnou rozlohou půdy, lesů a významným místním průmyslem.

První školní budova zde byla postavena roku 1863 a o sedm let později byl v obci zřízen poštovní úřad. Ve stejném roce byl potvrzen úřední název obce Raase. V roce 1904 zasedli místní školáci do lavic nové školní budovy. První elektrické lampy se v obci rozzářily roku 1927, kdy byla provedena elektrifikace.

HISTORICKÉ BUDOVY, PAMÁTKY A PAMĚTIHODNOSTI

Kostel sv. Michala

Kaplička a Boží muka

Vápenná pec 

nachází se asi 2 km od obce směrem do Leskovce. Sloužila k pálení vápence. Byla vybudována v roce 1912 z hrubého lomového kamene, vnitřní obložení má z cihel, stěny jsou široké 1 m, výška i šířka je přibližně 4 m. Vápenec se v této lokalitě těžil zřejmě po staletí a používal se jak pro stavební účely, tak i k bělení prádla. Vápenec sloužil také pro železnou huť v Roudnu. Pec měla rošt, pod kterým se topilo dřevem, shora se na něj kladl vápenec. Proces pálení trval přibližně 24 hodin, až ustal hustý dým, poté se vápno odváželo zákazníkům. V roce 2001 byla pec opravena Klubem Za starý Bruntál a zpřístupněna veřejnosti. V současné době patří pec mezi technické památky.

 

TRADIČNÍ ZPŮSOB OBŽIVY

Do roku 1928 zde stál pivovar bratří Bitmannů, později jen sladovna, která zanikla o jedenáct let později. Vzhledem k historicky rozsáhlému katastru obce byla daná oblast charakteristická převážně zemědělskou činností. Výroba či zpracovatelský průmysl, které se v této oblasti rozvíjely, byly s produkty zemědělské výroby úzce spojeny. Obilí zpracovávaly tři mlýny, které byly spojeny s pekárnou, pilou, a také se sušárnou brambor. Tyto provozovny zanikly v roce 1946. Ve dvou místních tírnách se zpracovával len, který pak putoval do místní tkalcovny. Poblíž obce byly dva pískovcové lomy, ve kterých se těžily také sopečné tufity, které se zpracovávaly na dekorační kámen. V návaznosti na těžbu ve vápencových lomech se zde vyrábělo cementové zboží. Do roku 1935 měla obec dokonce vlastní elektrárnu.

SOUČASNÝ ZPŮSOB OBŽIVY

V minulosti pracovala většina obyvatel v obci a jejím okolí, dnes je situace zcela odlišná a občané převážně dojíždějí za prací do Bruntálu.

SPORT

Možnost koupání, půjčovna loděk a šlapadel, přístaviště, cyklostezky, turistické trasy

PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI

Razovské tufity – čedičové tufy a tufity se těžily po dobu asi 800 let. Hornina se zpracovávala na různé výrobky jako necky, žlaby, schody, mosty, veřeje, silniční a zahradní sloupy, mlýnské kameny, náhrobníky, podstavce, podezdívky atd. Sloužila jako stavební materiál při stavbě slezských kostelů a hradů. Razovské a karlovecké tufy a tufity vznikly ze sopečného materiálu vyvrženého z této sopky, který se usadil spolu s kulmským materiálem na dně jezera nebo vodního toku. Užívalo se jej při stavbě všech okolních železničních tratí, zejména na moravskoslezské centrální. Razovské ložisko je v dnešní době z velké části vytěžené. (Kruta  T., 1973: Slezské nerosty a jejich literatura)

Památný strom – Lípa velkolistá – vyhlášený v roce 2005, nachází se u schodů kostela Sv. Michala, obvod kmene: 373 cm, výška stromu: 24 m, odhadované stáří stromu: 200 let

OFICIÁLNÍ STRÁNKY OBCE