Sopečná turistika
Současný reliéf krajiny v okolí Slezské Harty je výrazně ovlivněn čtvrtohorní sopečnou činností. Oblast patří do geomorfologického celku Nízký Jeseník, který je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy.
Geologicky spadá do spodního karbonu-kulm (tzv. štemberskohornobenešovský pruh). Tento kulmský masiv spočívá na devonském základě předchozích sedimentů a vulkanitů, které vznikly intenzívní sopečnou činností na dně devonského moře. V období mladších prvohor, ve starším karbonu-kulmu bylo území Nízkého Jeseníku zatopeno mělkým mořem. V této době, řeky z dnešního Hrubého Jeseníku splachovaly štěrk, písek a bahno, které se na devonském mořském dně usazovalo v několikakilometrové mocné vrstvě. Koncem prvohor byla střední Evropa postižena mohutným variským vrásněním a celý Nízký Jeseník byl vyzvednut do horských výšek.
Během druhohor po ukončení vrásnění se celá oblast stala souší a byla vystavena působení eroze a zvětrávání, za kterého terén získal parovitý reliéf.
Alpsko-karpatské vrásnění na konci druhohor a začátkem třetihor rozlámalo staré variské horstvo na kry, které se vlivem zemských sil vyzvedly nebo propadly. Nízký Jeseník byl opět vyzdvižen.
Koncem třetihor se v oblasti začala projevovat sopečná činnost. Žhavé magma vystupovalo podél kerných zlomů na povrch a dalo vzniknout jak čedičovým kupám, tak i stratovulkánům. Aktivní sopečná činnost patrně probíhala až do starších čtvrtohor.
V souvislosti s geologickými poruchami ve směru SZ-JZ se v této oblasti vyskytují naše nejmaldší sopky. Největší jsou Velký a Malý Roudný (stratovulkány – nasypaný kužel s lávovýmu proudy) další Venušina sopka a Uhlířský vrch.
Skládá se z pěti stanovišť, která jsou rozmístěna v celkové délce 1,4 km. Název Zatopené osudybyl inspirován stejnojmenným dokumentárním pořadem. Naučná stezka byla vybudována v průběhu roku 2012na základě podnětůdětského parlamentu obce Leskovec nad Moravicí, a to za přispění ministerstvapro místní rozvoj.
Nové Naučné stezky po vulkanitech v Nízkém Jeseníku podrobně odkrývají vulkanickou činnost, která zde vrcholila na počátku čtvrtohor, z geologického hlediska ještě nedávno. Naučné stezky Vás provedou po tamních vulkánech, lávových proudech a dalších místech, která s vulkanickou činností souvisejí.
Byla postavena v roce 2007 na vrcholu vyhaslé sopky Velký Roudný. Jde o 20 metrů vysokou dřevěnou konstrukci na betonových základech s krytou vyhlídkovou plošinou na vrcholu, z rozhledny je výhled na hřeben Hrubého Jeseníku, Krnovsko, Opavsko, Beskydy a Oderské vrchy. Má šest pater a vystoupáte-li až na horu, ocitnete se v nadmořské výšce 800 metrů. Rozhledna je volně přístupná po celý rok, vstupné se neplatí. Z obce Roudno vede na vrchol zelená turistická značka.
Geomorfologicky nejvýznamnější a nejzachovalejší stratovulkán Českého masivu ležící jihovýchodně od obce Roudno v Nízkém Jeseníku. Sopečný kužel o výšce kolem 150 m je cenný zejména svou zachovalostí. Krajinný celek dotvářejí zachovalé agrární antropogenní útvary - množství kamenných valů, agrárních hald a mezí. Pokryv hornin vulkanického původu zaujímá plochu téměř 9 km2. Podstatná část leží uvnitř chráněného území.
Vyhaslá smíšená sopka (671,7 m n. m.) na jihozápadním okraji města Bruntálu. Těsně pod vrcholem kopce byly v druhé polovině 19. století založeny lomy na tufy, které během století splynuly v rozsáhlý odkryv. Přírodní památka zahrnuje nejbližší okolí odkryvu.
Jednoetážové stěnové lomy na levobřežním jižně exponovaném svahu nad údolní nádrží Slezská Harta, cca 400 m západně od jižního okraje obce Razová. K památce nevede značená turistická cesta, poblíž prochází cyklostezka kolem nádrže Slezská Harta.
Přírodní památka Lávový proud u Meziny je odkrytý lávový proud Venušiny sopky s dobře vyvinutou sloupcovitou a kulovitou odlučností plagioklasového čediče, s hojnými vyrostlicemi olivínu. Nachází se východně od obce, po hlavní silnici směrem na Slezskou Hartu. Těžební činností v minulosti byly odkryty dva lávové proudy s rozdílnou odlučností čediče, která je způsobena odlišným způsobem chladnutí.
Vyhaslá čtvrtohorní sopka nad obcí Mezina, jižně od Bruntálu. Na vrcholu je plochý kráter a boční krátery s lávovými jeskyněmi,
Vápenná pec se nachází asi 2 km od obce směrem do Leskovce. Byla vybudována v roce 1912, z hrubého lomového kamene k pálení vápence, vnitřní obložení má z cihel, stěny jsou široké 1 m, výška i šířka je přibližně 4 m.
