Přehrada Slezská Harta v současné době tvoří výnamný prvek v protipovodňové ochraně spodního toku řeky Moravice. O významu této ochrany svědčí záznamy v kronice obce Razová, ze kterých vyplývá, že povodně v hitorii obce významně zasahovaly do života místních obyvatel.

V roce  1809 „vysoká voda stála v zimě 4 dny, v létě 3 dny na roveň lavic Heroldova mlýnského obydlí“,

23. července 1861 „večer byla průtrž mračen, vesnický potok, stejně Moravice dosáhly vody jako nikdy: byly strženy pily, stodoly, mosty v Roudně, stejně jeden dům, všichni 3 obyvatelé domu se utopili“,

5. srpna 1890, kdy se zřejmě jednalo o přívalý déšť a ohrožení obyvatel a majetku splachem z polí „blesk uhodil do obytné světnice pana Johanna Rossmanitha (k 6. hodině večer), aniž by zapálil. 6. a  7. srpna byly v okolí prudké bouře, v důsledku toho přišla rychlá vysoká voda největší mimo r. 1861, ta tekla ven k hlavní bráně a zaskočila tatáž s odplavujícím obilím“, 

6. května roku 1927 „přišla na obec Razová průtrž mračen s tak pustošivým účinkem, který se nepřihodil od lidské paměti. Od zátopy byla pole rozbahněna, váha rozervána a mosty odplaveny. Nejvíce byl v nebezpečí dům Marie Beierové č. 152, Karla Mücka č. 268, Rudolfa Jüttnera č. 267 a Gustava Jreipla č. 266. Mladí obyvatelé Emil Waber a Aloisie Jüttner v domě č. 152 museli uprchnout na půdu, neboť voda stoupala v přízemní obytné místnosti až na 1,7 m“,

a krátký záznam ze srpna 1977  „převážně deštivý, 21. až 22. vytrvalý déšť – povodeň“.

V roce 1987 se započala stavba přehrady Slezská Harta. Ještě před oficiálním dokončením prokázala přehrada svoji opodstatněnost v protipovodňové ochraně při katastrofálních červencových povodních v roce 1996 a znovu pak v roce 1997, kdy zadržela velké množství vody a předešla tak ještě rozsáhlejším škodám. Již v roce 1998 tak bylapřehrada napuštěna do maximální výše 62 metrů a byl vyzkoušen přeliv.