Slezská Harta

Na území Mikroregionu Slezská Harta se nacházejí tyto nemovité kulturní památky, národní kulturní památky a městské památkové zóny zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.

BRUNTÁL

Národní kulturní památky
Zámek Bruntál
památkou od:	roku 2001
umístění:	nám. Zámecké 1
Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků.
Městská památková zóna
Městská památková zóna Bruntál
památkou od:	roku 1992
Hranice památkové zóny:
Začíná na severu v ulici Dukelská čp. 3863/1, pokračuje po vnější hranici ulice Komenského čp. 2356 a 2363, přechází ulici Revoluční čp. 278, dále pokračuje po vnější hranici ulice Okružní čp. 227/1, po ulici Nerudově čp. 209, po vnější hranici ulice Sladovnické čp. 554, přechází ulici Partyzánskou čp. 219/1, dále pokračuje po hranici ulice Sladovnické čp. 612/1, přes čp. 4338 po vnější hranici ulice Dukelské čp. 4037 k čp. 3863/1, kde se uzavírá.
Nemovité kulturní památky
Zámek s areálem
Zámek
památkou od:	3. května 1958
umístění:	Zámecké nám. 1
Nejvýznamnější památkou nejen města, ale i regionu je zámek, který vznikl ve 2. polovině 16. století přestavbou původního městského hradu z konce 15. století. Zámek pánů z Vrbna postavený ve stylu severské renesance netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s trojúhelníkovým nádvořím s arkádami byl pozdně barokně přestavěn v letech 1766 – 1769. Vznikl tak objekt ojediněle spojující renesanční a barokní sloh v jednom celku. Zámek byl upravován v polovině 19. a počátkem 20. století. Na zámku,se zachovalo cenné vybavení původních interiérů s bohatou obrazovou sbírkou, zbrojnicí a knihovnou. Zámek je sídlem regionálního muzea, jsou zde muzejní expozice a výstavní síně a konají se tady kulturní a společenské akce.
Zbytky městských hradeb
památkou od:	3. května 1958
umístění:	v zámeckém parku, mezi Partyzánskou a Okružní ulicí, ve dvoře fary
Bašta (jednopatrová pulkruhová stavba z lomového kamene pod šindelovou střechou, jako zbytek součásti někdejšího středověkého městského opevňovacího systému) se zbytky hradby a torzem bašty
Kostely a kaple
Bývalý piaristický kostel Panny Marie Těšitelky s klášterem
památkou od:	3. května 1958
umístění:	ulice Dukelská 797/5
Kostel Panny Marie Těšitelky je jednolodní architektura z let 1731 –1752 vybudována podle plánů architekta F. A. Hammerschmieda a z popudu velmistra Řádu německých rytířů Františka Ludvíka. Podélný sálový prostor kostela je postavený na eliptickém půdorysu s patrovou sakristií u západní stěny a hranolovitou věží se zaoblenými nárožími nad kruchtou. Valená klenba je dřevěná. Dnes je využíván pro potřeby pravoslavné církve. Ke kostelu přiléhá budova bývalého piaristického kláštera, představující čtyřkřídlý soubor patrových budov kolem obdélníkového nádvoří, postavený velmistrem Řádu německých rytířů Františkem Ludvíkem v letech 1731 – 1758 podle plánu stavitele F. A. Hammerschmieda a G. Plchra. Klášter byl upravený v roce 1847, druhé patro z 1. polovině 20. století. Přízemí zaklenuté, patra plochostropé.
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie se sochou Panny Marie
památkou od:	3. května 1958
umístění:	Žižkovo náměstí
Kostel představuje trojlodní stavbu z 2. pol. 13. st. (patrocinium sv. Václava), opatřenou v 15. st. jednotnou žebrovou klenbou, upraven renesančně v poslední čtvrtině 16. st. – vyzděn západní štít trojlodí a spolu s věží pokryt sgrafitem, v roce 1585 přistavěná k presbytáři Hynkem starším z Vrbna rodinná hrobka. V letech 1729 – 1731 byly přistavěny ze severu i jihu kaple Panny Marie i sv. Kříže. Po požárech v r. 1749 a 1764 byl kostel barokně upraven, věž zvýšena o polygonální patro a ochoz. V interiéru se nachází kamenné náhrobníky bruntálských z Vrbna a členů Řádu německých rytířů. U severního průčelí kostela stojí pískovcová socha Panny Marie – Immaculata z roku 1678 věnovaná komturem Řádu německých rytířů J. W. Zochou.
kostel Církve československé husitské
památkou od:	3. srpna 2001
umístění:	ulice Olomoucká (u rybníka)
Jednolodní sakrální stavba neogotického tvarosloví s vysokou jehlanovitou věží postavená v letech 1883 - 1887 na náklady Karla Benjamína Schneidera. Zvýšené přízemí využíváno jako zázemí pro činnost farnosti.
Kaple sv. Michala
památkou od:	3. května 1958
umístění:	ulice Ruská (u hřbitova)
Volně stojící zděná omítnutá osmiboká centrální stavba se čtyřbokou sakristií s oratoří v patře, je završena helmicovitou střechou s polygonální lucernou. Kaple byla postavena v r. 1674 komturem Řádu německých rytířů J. W. Zochou. V upraveném interiéru, který se využívá jako smuteční síň, je šest kamenných náhrobníků z 16. - 18. století.
Poutní kostel Panny Marie Pomocné s lipovou alejí
památkou od:	3. května 1958
umístění:	na Uhlířském vrchu
Jednolodní zděná architektura z let 1756 - 1765 podle plánů krnovského architekta J. F. Ganse na místě původní dřevěné kaple, založené roku 1653. Na průčelí pod věží kamenný znak K. A. Lotrinského, nad bočními dveřmi mozaiky představující sv. Petra a Pavla z roku 1925. Kostel, významný svou polohou na návrší za městem, vytváří charakteristickou dominantu Bruntálu.
Kostel sv. Jana Nepomuckého
památkou od:	3. května 1958
umístění:	Karlovec (městská část)
Jednotná podélná jednolodní sálová stavba z let 1727 - 1728. V roce 1843 byly provedeny úpravy (termální okna). Na jihu přiléhá čtyřboká sakristie. Sál zaklenut valenou klenbou s výsečemi, závěry zalamovanou konchou. Dnes bez mobiliáře.
Městské domy
Městský dům čp. 54 (Gabrielův dům)
památkou od:	3. května 1958
umístění:	nám. Míru 54/14
Nárožní jednopatrový měšťanský dům se štítem typickým pro slezskou architekturu poloviny 16. století je přes rozsáhlé adaptace na konci 19. století a ve 20. století dokladem zástavby města v renesančním období. Místnosti s trámovými stropy a plochostropé, okna s původními mřížemi. Dům daroval městu velmistr ŘNŘ E. Habsburský, byl využíván jako městské muzeum do roku 1958. Nyní jako zázemí pošty a trafika.
Městský dům čp. 2
památkou od:	3. května 1958
umístění:	Zámecké nám. 2/8
Městský nárožní dvoukřídlý dům s mansardovou střechou na středověkém základě (sklepní prostory) a výraznou renesanční stavební etapou v 16. století s dochovanou dispozicí hlavního křídla, která nebyla narušena ani pozdějšími úpravami a přístavbou v 18., 19. a 20. století. Přízemní prostory zaklenuté, patro s plochými stropy. Komerční využití.
Městský dům čp. 19
památkou od:	17. prosince 2002
umístění:	Zámecké nám. 19/4
Klasicistní patrový nárožní dům s dochovanými renesančními sklepními prostory a klasicisní dispozicí. Dnes slouží jako podnikatelské centrum a k bydlení.
Bývalý hotel Hruška
památkou od:	17. května 2005
umístění:	Sv. Čecha 25/2
Dvoupatrový zájezdní hotel s propojenými průjezdy do dvora. Ve dvoře unikátní dřevěná prosklená pavlač sloužící jako chodba pro vstup do jednotlivých hotelových pokojů. Ve spodní části dochované renesanční klenby, v exteriéru je opatřen výrazným vikýřem a balkony nad hlavním vstupem a skoseným nárožím se vstupem do původní hotelové restaurace. V současnosti v přízemí komerční využití, patro využívané k bydlení.
Městský dům čp. 32
památkou od:	3. května 1958
umístění:	Opletalova 32/2
Řadový patrový městský dům se středověkým základem (sklepy) a výraznou stavební renesanční etapou ze 16. století (klenby v přízemí). Upraven ve 20. století. Patří k nejstarším stavbám města. Využívá se k obchodním účelům a k bydlení.
Městský dům čp. 33
památkou od:	3. května 1958
umístění:	nám. Míru 33/30
Nárožní městský dům na původní středověké parcele s dochovanými renesančními klenbami v přízemí a sklepními prostory. Na počátku 19. století empírově přestavěn, dochovaná kvalitní fasáda průčelí do náměstí. Přestavbou ve 2. polovině 20. století znehodnocena dispozice 2. NP. V přízemí prodejna, v patře bydlení.
Městský dům čp. 34
památkou od:	3. května 1958
umístění:	Opletalova 34/1
Urbanisticky hodnotný městský dům s renesančním jádrem, dochované sklepní prostory a klenby v přízemí, upravovaný empírově v 19. století. Stojí na dvou původně středověkých parcelách, do dvora vybíhá objekt stájí s prosklenou pavlačí na kamenných krakorcích. V domě bývala i židovská škola. Interiéry znehodnoceny přestavbou v 2. pol. 20. st. Využíváno komerčně.
Městský dům čp. 59
památkou od:	3. května 1958
umístění:	nám. Míru 59/12
Středověký dům s výraznou renesanční stavební etapou ze 16. století s dochovanými sklepy, dispozicí a klenbami v přízemí. Vykazuje výrazné secesní úpravy z přelomu 19. - 20. století (fasáda, 2. a 3. NP). Využití je komerční – pivnice se zázemím.
Městský dům čp. 60
památkou od:	17. února 2000
umístění:	nám. Míru 60/11
Honosný třípodlažní řadový měšťanský dům na středověké parcele s dochovanými sklepy, pultovou střechou, bohatě zdobenou fasádou, mramorovým vnitřním schodištěm a téměř intaktně dochovaným interiérem. Po požáru v roce 1764 byl vybudován v empírovém slohu a kompletně přestavěn v roce 1895. Dochovány mimořádně atraktivní interiéry včetně schodiště s luxferovou podlahou. . Využívá se k bydlení, parter k obchodním účelům.
Městský dům čp. 62
památkou od:	5. prosince 2005
umístění:	nám. Míru 62/9
Patrový městský dům na středověké parcele s dochovanými renesančními sklepními prostory a mimořádně hodnotnou secesní úpravou interiérových prostor i dispozice. Sedlová střecha je dnes opatřena valbovými vikýři. Využití: prodejní plochy, služby a bydlení.
Městský dům čp. 83
památkou od:	3. května 1958
umístění:	nám. Míru 83/25
V jádru středověký řadový patrový dům s výraznou renesanční etapou výstavby ze 16. století - dochované sklepní prostory, dispozice a klenby přízemí. Pozdější úpravy (2. NP a fasáda) jsou zejména z konce 19. a první poloviny 20. století. Komerční využití.
Městský dům čp. 128
památkou od:	17. února 2000
umístění:	K. Světlé 128/3
Městský řadový dům na středověké parcele z konce 19. století. Objekt s bohatou historizující fasádou a působivou štukovou výzdobou průjezdu a schodiště. Postaven jako obytný dům továrníka Olbricha se skladovým zázemím v přízemí (litinové sloupy, pruské klenby nad jednotným prostorem). Byl propojen s vedle stojícím obchodním domem. V současnosti využíván ke skladovým účelům, bydlení a ve sklepení jako střelnice.
Městský dům čp. 44
památkou od:	27. listopadu 1996
umístění:	Kostelní 44/6
Dvoupodlažní dům na půdorysu lichoběžníku se dvěma zaoblenými nárožími. Původní právovárečný dům vyhořel na konci třicetileté války, nová stavba pochází z 50. let 17. st. Přestavba do dnešní podoby a přístavba hospodářské budovy s ohrazeným dvorem v letech 1806 - 1813, ve 2. pol. 19. a 20. st. došlo k zjednodušení fasády. V přízemí prodejny.
Městský dům čp. 43
památkou od:	3. května 1958
umístění:	nám. Míru 43/23
Urbanisticky významný patrový městský dům s téměř neporušenou dispozicí hlavního stavení a s vzácně dochovanou bývalou hospodářskou částí s klenbami a pavlačemi, obklopujícími v celé hloubce parcely protáhlý dvůr. Stavby s renesančním jádrem (klenby, sklepy), fasádami a střechami z konce 18. století – dům na náměstí Míru s výraznými rokokovými prvky fasády a počátku 19. století - dům, do náměstí Jana Žižky má empírový charakter. Využití celého souboru je komerční.
Další významné budovy
Nájemní bytový a obchodní dům
památkou od:	28. února 2008
umístění:	Fügnerova 104/2
Postavený podle projektu Roberta Mildnera v roce 1934, moderně řešeným obchodním přízemím a pohodlnými městskými byty v patrech. Jednoduchou klasicistní fasádu zdobí pouze šambrány a nika s dřevěnou sochou Svaté Trojice v patře. Významná urbanistická dominanta.
Bývalý panský dům (dnes základní umělecká škola)
památkou od:	29. listopadu 1996
umístění:	nám. J. Žižky 13/6
Patrový volně stojící panský dům sloužící původně pro ubytování zaměstnanců bruntálského zámku. Empírově upravený v 1. třetině 19. století, pro potřeby základní umělecké školy v poslední třetině 20. století. Je významným dokladem stavebního vývoje města v 19. století, urbanisticky velmi cenný.
Mildnerova vila s oplocením
památkou od:	4. ledna 1996
umístění:	Ruská 680/8
Ojedinělá městská architektura s brázděným podkrovím, dochovanou vnitřní dispozicí postavena podle vlastního projektu architekta Roberta Mildnera na počátku 20. století. Sloužila jako jeho rodinná vila s ateliérem v přízemí a ubytováním pro svobodné zaměstnance. Zajímavá štuková výzdoba vnitřních prostor a fasády, kde jeden výjev představuje plán budovy. Dnes bytový dům. Hranice areálu ze dvou stran vymezuje oplocení: mezi zděnými sloupky jednoduchý dřevěný plot na podezdívce.
Společenský dům
památkou od:	3. května 1958
umístění:	Ruská 649/14
Volně stojící neorenesanční dvoupatrová budova, přistavěna k hostinci U Zlatého jelena jako tzv. Jelení sál podle projektu Franze Meissnera v letech 1884 - 1885. V roce 1907 byla prodána dělnickému spolku v Bruntále. Bohatá štuková polychromovaná výzdoba hlavního sálu je v kontrastu s přístavbami z roku 1972 podle projektu ateliéru Karla Typovského, vykazující všechny rysy soudobé architektury. V objektu je restaurace, bar, bowling a víceúčelový sál.
Areál bývalého okresního soudu
památkou od:	23. ledna 2006
umístění:	Ruská 681/6
Postavený v letech 1907 - 1909 pod vedením Roberta Mildnera, představuje unikátní soubor úředních budov s promyšlenou kompozicí a vlastní vnitřní symetrickou dispozicí. Neobarokní patrová budova soudu s mimořádně hodnotnou výzdobou (štuky, leptaná skla, dřevěná obložení aj.) má dva jednací sály a množství kanceláří potřebných pro práci soudu. Klasicistně pojatá patrová budova věznice s malými celami byla již v interiéru upravena pro potřeby městské policie. Areál vymezuje kovové oplocení harmonizující s barokními formami hlavní budovy.
Seminář - chlapecký, Petrinium
památkou od:	22. října 2002
umístění:	Školní 723/2
-bude doplněno-
-bude doplněno-
Železniční stanice Bruntál - výpravní budova čp. 1095
památkou od:	13. února 2010
umístění:	Nádražní 1095/43
-bude doplněno-
Veřejné kluziště - pavilon
památkou od:	14. dubna 2004
umístění:	Mlýnská 1546/8
Postavený bruslařským spolkem v roce 1903, je reprezentantem architektury drobných hrázděných a dřevěných staveb. Pojí v sobě smělou novodobou konstrukci lodžie a tradicionalistické věžičky. Dnes se využívá pro potřeby tenisového klubu.
Sloupy a sochy
Sloup sv. Trojice
památkou od:	3. května 1958
umístění:	náměstí Míru
Pískovcová plastika kompozičně představuje morový sloup, kdy na jeho vrcholu je umístěno sousoší sv. Trojice – Bůh otec s tiárou na hlavě, sedící na oblaku, v rozpražených rukou drží kříž s ukřižovaným synem Ježíšem, u nohou má letící holubici (svatý Duch). V kartuši na sloupu je nápis s datací 1715.
Socha sv. Jana Nepomuckého
památkou od:	3. května 1958
umístění:	u mostu přes Černý potok
Pískovcová socha světce v tradičním oblečení a póze na vysokém podstavci s reliéfem zobrazujícím světcovu smrt (shození z mostu do řeky). Dílo sochaře Sebalta Kapplera z roku 1750.
Klippelův sloup
památkou od:	3. května 1958
umístění:	u domu Sadová 4
Zděný omítnutý hranolovitý sloup završený kamennou fiálou. Postavený v 1. polovině 17. století na místě, kde byl při obléhání města Švédy zajat Wilhelm Eckershausen zvaný Klippel, velmistr Řádu německých rytířů. V 80. letech 19. století zgotizován.

HORNÍ BENEŠOV

Nemovité kulturní památky
Farní kostel sv. Kateřiny s areálem
Kostel sv. Kateřiny
památkou od:	1.listopadu 1991
umístění:	Školní 212
Jednolodní sálová stavba na středověkých základech (věž a obvodové zdi gotické) po požáru v roce 1746 byla přestavěna, do roku 1820 byla přistavěna kaple sv. Anny. Klasicistní úpravy byly provedeny po dalším požáru v letech 1823 - 1824 podle direktiv lichtenštejnského stavebního ředitele Franze Englea a výkresu architekta Wilsche. Byla přistavěna sakristie a v roce 1886 se částečně realizoval projekt Adolfa Riegera (oratoře, zvonicové patro věže, empora). Většina prostor je (včetně lodi) plochostropá. Interiér byl znehodnocen úpravami v 70. letech 20. století.
Fara čp. 212
památkou od:	1.listopadu 1991
umístění:	Školní 212
Patrová zděná mohutná stavba ze 17. století, upravována v baroku a v r. 1866. Sklep a přízemí zaklenuté vylenými klenbami kromě hlavního sálu.
Ohradní zeď s kaplemi a chrámkem
památkou od:	1.listopadu 1991
umístění:	Školní 212
Torzo kamenné ohradní zdi ze 17. století s třemi kapličkami - zastaveními křížové cesty, místo čtvrté kaple postaven kamenný chrámek - památník padlým v 1. sv. v. (oktagon se čtyřmi kanelovanými dorskými sloupy s reliéfem dítěte s mečem).
Městské domy
Městský dům čp. 26
památkou od:	11.dubna 1996
umístění:	Opavská 26
Řadový jednopatrový dům mázhauzového typu se zachovanou dispozicí s klenbami ze 17. století, přestavby ve 20. století. Fasáda objektu je v havarijním stavu způsobeném dlouhodobě zanedbávanou údržbou. Patrné je lokální zatékání vlivem nefunkčních dešťových svodů. Interiéry objektu jsou mírně zavlhlé, místy opadává omítka, hrozí nežádoucí rozvoj fungicidních organismů. Závažný je stav renesanční klenby v přízemí objektu, kde došlo k významnému zatečení a zavlhnutí zdiva. Dům jeví známky mírného statického narušení.
Městský dům čp. 29
památkou od:	19. října 1995
umístění:	Mírové náměstí 29
Nárožní jednopatrový městský dům na středověké parcele z konce 19. století s dochovanou vnitřní dispozicí a dochovanými architektonickými detaily (schodiště, dlažba, štuky, dveře, ...). Fasáda je zdobena štukovými neorokokovými a secesními prvky.
Městský dům čp. 178
památkou od:	13. října 1994
umístění:	Mírové náměstí 178
Řadový jednopartový zděný dům se zachovanou dispozicí s klenbami z 18. století, byl přestavován a upravován v 19. století.
Městský dům čp. 179
památkou od:	3. června 1996
umístění:	Mírové náměstí 179
Nárožní jednopatrový dům s vystupujícím rizalitem do uliční komunikace. Zachovaná vnitřní dispozice a klenby z 18. století, přestavby byly prováděny v 19. století a ve 2. polovině 20. století. Fasáda historizující štuková. Sklep s kamennou valenou klenbou.
Vila čp. 321
památkou od:	23. května 1994
umístění:	Opavská 321
Jedná se o přízemní dům s věží, vystavěný v roce 1881 stavitelem Adolf Riegerem v neorenesančním stylu. Tento dům sloužil jako jeho firemní a rodinné sídlo. Za objektem se nachází torzo industriální zástavby areálu bývalé Riegerovy pily. Do nevyužívaného objektu dlouho zatékalo zejména přes okenní výplně a stříšku věže, což vedlo před několika lety ke zhroucení stropu pod střechou věže a následnému zhoršování vlhkostních poměrů ve zděných konstrukcích v předsíni pod věží.
Budova pošty čp. 337
památkou od:	10. června 1994
umístění:	Tyršova 337
Jednopatrový nárožní dům s věžičkou a s bohatou fasádou z 2. poloviny 19. století. Jednoduchá výzdoba interiérů s plochými stropy. Původní dispozice téměř dochovaná. Dům je podsklepen.
Sochy
Socha sv. Jana Nepomuckého
památkou od:	3. května 1958
umístění:	Mírové náměstí
Pískovcová socha prostovlasého světce v tradičním oděvu s biretem v pravé a křížem v levé ruce. Na šestibokém stupni podnož obdélného půdorysu a na ní podstavec bohatě zdobený reliéfními ornamenty, mezi nimi světcův jazyk na svatozáři mezi oblaky. Na profilové římse podstavce klečí andílci. Barokní plastika z 2. poloviny 18. století.
Ostatní objekty
Hřbitovní kaple P. Marie
památkou od:	1. listopadu 1991
umístění:	část obce Luhy
Jednolodní architektura postavená v roce 1893 podle projektu Adolfa Riegera panem Edmundem Friedlem. Interiér kaple s jednotným pseudogotickým vybavením.
Stodola u čp. 104
památkou od:	3. května 1958
umístění:	Masarykova 104
Empírová zděná hospodářská budova z počátku 19. století, jejíž uliční fasáda byla atikou přizpůsobena městským domům. Ojedinělá stavba svého druhu.
Vojenské liniové opevnění "Lichnovské šance"
památkou od:	3. května 1958
umístění:	kóta 553
Je povážováno za opevnění z 30 leté války nebo za dělostřelecké okopy z války 7 leté.

LESKOVEC NAD MORAVICÍ

Nemovité kulturní památky
Kaple sv. archanděla Michaela
památkou od:	7. února 1996
umístění:	Slezská Harta (část obce Leskovce)
Jednolodní kamenná, omítaná plochostropá stavba upravená ve 2.polovině 19.století. Hřbitov byl zrušen a zdevastován. Objekt celý je v havarijním stavu. Věž ani loď již nemají střechy ani krovy. Zbytky krovové konstrukce se nacházejí uvnitř objektu. Chybí okna, dveře. Interiérové vybavení nedochováno, pravděpodobně rozchváceno nebo převezeno. Kaple se stává ruinou, zarůstá náletovou zelení. Ohrožení způsobuje rozvolněná koruna zdiva.

LOMNICE

Nemovité kulturní památky
Farní kostel sv. Jiří s areálem
památkou od:	3. května 1958
umístění:
Jednolodní zděná stavba z poloviny 14. století, značně přestavěna nákladem sovinecké vrchnosti v roce 1603 - 1622. Po požáru v roce 1854 plochý strop nahrazen deštěným podhledem, klenby v kněžišti, sakristii a předsíni pod hranolovitou věží v západní stěně kostela. Součástí areálu je kamenná ohradní zeď s kovanou bránou mezi zděnými pilíři a kamennými stupni nad nikou ve svahu.
Společný hrob a pomník rudoarmejců
památkou od:	3. května 1958
umístění:	za kostelem
Památka antifašistického odboje.Původně plastika představující truchlící ženu (autor sochař Gibala). Nově zcela přebudován.
Venkovský dům čp. 27
památkou od:	3. května 1958
umístění:	Lomnice 27
Zděná omítaná lidová stavba z 19. století s dobře zachovanou vnitřní dispozicí jednotného jesenického domu.

MEZINA

Nemovité kulturní památky
Kostel Nejsvětější Trojice
památkou od:	3. května 1958
umístění:	nám. Čsl. armády
Jednolodní zděná architektura z roku 1777, zaklenutá valenou klenbou. Sakristie přistavěna. Úpravy v roce 1882 a ve 2. polovině 20. století.
Venkovská usedlost čp. 53
památkou od:	3. května 1958
umístění:	Mezina 53
Obytná budova: Pozdně empírový statek s poměrně bohatě řešenou fasádou. Zděná přízemní budova složitého půdorysu s klenbami i fabionovými stropy. Znehodnocující úpravy koncem 20. století. Součástí je zděná ohradní zeď s dřevěnou branou a brankou. Stodola s chlévy: zděné přízemní hospodářské budovy z poloviny 19. století. Chlévy zaklenuty. Na konci 20. století zde byly provedeny znehodnocující úpravy.

MILOTICE NAD OPAVOU

Nemovité kulturní památky
Filiální kostel Nanebevzetí P. Marie s areálem
památkou od:	3. května 1958
umístění:	v Jelení (část obce Milotice n. Opavou)
Jednolodní zděná architektura z roku 1676 s vestavěnou věží. Empírově upravena v 1. polovině 19. století. Ploché stropy, sakristie s oratoří. Opravy koncem 20. století.
Socha sv. Jana Nepomuckého
památkou od:	13. září 1991
umístění:	v Jelení (část obce Milotice n. Opavou)
Pískovcová socha světce v tradičním oděvu z roku 1780. Stojí na kamenné zídce, která byla součástí dnes již zaniklého statku.

MORAVSKOSLEZSKÝ KOČOV

Nemovité kulturní památky
Farní kostel sv. Michala s areálem
památkou od:	3. května 1958
umístění:	uprostřed obce
Jednolodní architektura neobyvklé šířkové dispozice se starším jádrem (pozdně renesanční věž s fragmenty sgrafita obnovená v roce 1658), postavená v letech 1793 - 1794 a empírově upravena v roce 1823. Pruská klenba a plochý strop v lodích. Další opravy v roce 1883 a v 2. polovině 20. století.

RAZOVÁ

Nemovité kulturní památky
Farní kostel sv. Michala s areálem
památkou od:	3. května 1958
umístění:	v obci na hřbitově, uprostřed obce
Jednolodní zděná architektura z let 1580 - 1590, věž se starším jádrem. Tři pole křížové hřebínkové klenby. Upravena v roce 1802 (helmice, věže, kruchta, sakristie) a na počátku 20. století.
Venkovská usedlost čp. 184
památkou od:	3. května 1958
umístění:	Razová 184
Původně zdobený statek s pozdně barokním stavením z konce 18. století, se zachovanou dispozicí jednotného jesenického domu. Úpravami koncem 20. století značně znehodnocen.

ROUDNO

Nemovité kulturní památky
Kaple na Velkém Roudném
památkou od:	16. září 1996
umístění:
Drobná zděná stavba na vrcholu kopce postavena v roce 1933, věnovaná Lichtensteinům. Krajinná dominanta.
Kostel sv. Michala
památkou od:	12. února 2007
umístění:
Pozdně barokní kostel z 18. století. V roce 2008 - 2009 byl kostel opraven.

Komentářů

Přidat Nový

Přidat komentář
Jméno:
Email:
Název:
	Please input the anti-spam code that you can read in the image.

Powered by !JoomlaComment 4.0alpha

3.25 Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."